CREATIVE CONNECTIONS

Doporučení a úvahy

Portugalský tým: Anabela Moura, Teresa Gonçalves a João Pereira

Pojem občanství a jeho význam je už dlouho předmětem rozsáhlých debat. Jedna z těch, které právě probíhají, zahrnuje témata politická, sociální, ekonomická a nejnověji se týká také enviromentálních práv. Debata o občanství je často polarizovaná, a to zejména na krajních pozicích politickéhospektra. V doporučeních šesti zemí, které se podílely na projektu Creative Connections, je vyjádřena snaha o užší spolupráci mezi výzkumem a vzděláváním. Tato doporučení jsou určena tvůrcům vzdělávacích koncepcí výtvarné výchovy, se zaměřením na aktivní občanství a myšlenky evropské identity. Během posledních let nastal v diskuzi kolem občanství významný posun od pojmu formálního občanství, které zdůrazňujestatusa právní základy občanství, k realizovanému občanství, které předpokládá aktivní účast. Tyto změny téměř neustále ovlivňují vzdělávání, například v Irsku - the National Council for Curriculum and Assessment (NCCA) pracuje na revizi programu vyššího vzdělávání již od roku 2000. Jako součást této revize vyvinula NCCA novou volitelnou výchovu k občanství, která navazuje na nižší vzdělávací cyklus CSPE.  Předmět je prozatím nazván Politika a společnost. Přípravný sylabus, který v současné době prochází veřejnými diskuzemi, představuje významný stimul ke zkoumání současných témat týkajících se evropské identity (Cusack, 2009). Šest týmů zúčastněných v projektu Creative Connections se setkalo s různými obtížemi při rozvíjení jeho občanského aspektu. . Příspěvky šesti zůčastněných zemí jsou uspořádány do okruhů a plynou z nich následující doporučení:

Téma 1: Dialog uvnitř země

  1. Creative Connections potvrzují důležitost výtvarné výchovy, která je integrující disciplínou a může vytvářet spojení mezi školami a evropskými zeměmi. K tomu je však potřeba najít čas nezbytný pro plné využití webového prostředí ve vzdělávání, pro budování komunikace a spolupráce, k vytvoření osobních kontaktů a k proniknutí do žádoucí hloubky daného tématu .
  2. Plný potenciál projektu mezinárodní spolupráce je využit, jestliže je navázána spolupráce mezi odborníky různých vědních oborů, aby se optimálně využil jejich čas a odbornost při budování kroskurikulární jednotky.
  3. Učitelé by měli podporovat dialog uvnitř země i aktivitu žáků účastnících se projektu.
  4. Když žáci mluvili o společenství, často zmiňovali různé druhy svátků. Na rozdíl od jednotlivých států  Evropa nemá každoroční svátek (např.: Den Evropy), který by byl pro žáky nějak významný. Je možné, že konkrétní svátek by mohl dávat smysl a pozitivní obsah Evropě a vytvořit pro žáky pocit sounáležitosti.
  5. Pro všechny žáky je potřeba vytvořit ve výtvarné výchově a v informačních technologiích více příležitostí k tvorbě, a také k vyprávění jejich vlastních příběhů a k chápání evropanství. Takové příležitosti pomáhají dozvědět se něco o sobě navzájem, porozumět jeden druhému, rozvíjet respektující postoje, přijímat rozdílnosti každého z nás a rozvíjet otevřenost a rovnost mezi všemi členy Evropského společenství.
  6. Creative Connections otevřely učitelům cesty k rozvoji jejich porozumění takovému školnímu kurikulu, které přesahuje hranice předmětu, k pochopení přístupu, který vyžaduje zvídavost a zapojení učitele i studenta, a to zejména takových, kteří by se mohli ocitnout v situaci vyčlenění nebo marginalizace (např.: “chudší" jižní státy v rámci Unie).

Téma 2: Webové prostředí a blogování

  1. Je třeba, aby národní a místní kurikula v partnerských zemích plně uznala možnosti, které může webové prostředí nabídnout žákům a učitelům (a to v městských, ale zejména ve venkovských oblastech) využíváním on-line galerie a udržováním dialogu prostřednictvím  současného umění.
  2. Pro využívání učebního prostředí on-line musí být učitelům poskytnuto dostatečné školení a technická podpora, aby mohli zvýšit své sebevědomí a rozvinout dovednosti ve využívání digitálních technologíí ve svém předmětu. Také je třeba zvýšit jejich dovednosti v práci s výtvarnými médii: vybudovat jednoduché, jasné a funkční on-line prostředí, a to hned v prvních stádiích projektu tak, aby bylo otestováno a proběhlo školení, což může pomoci všem účastníkům v zapojení a organizaci při využití digitálních prostředků a tak podpořit jejich soustředění a motivaci při učení.
  3. Je třeba zvážit načasování a rytmus on-line interakcí tohoto druhu, aby všichni partneři nahrávali své práce a psali komentáře v daném časovém rozmezí. Bylo zřejmé, že tento druh činností by měl probíhat v delším časovém období, aby mohli být žáci zapojení po celý školní rok a učitelé mohli projít školením a plánováním v dostatečném předstihu.
  4. Ve všech partnerských zemích jsme se setkali s nezkušeností učitelů ve využívání technologií, proto upozorňujeme, že instrukce pro blogování na webových stránkách je třeba uvádět pečlivě a poskytovat technické vedení.
  5. Učitelé by měli umožnit žákům pracovat v bezpečném prostředí quad blogu nezávisle ve škole i doma. Často se vyskytují zbytečné obavy učitelů, když se žáci do on-line prostředí zapojují nezávisle.
  6. Předběžné průzkumy blogování mezi několika zeměmi a v několika jazycích, které probíhaly v Creative Connections, ukazují, že tento způsob komunikace by se mohl ukázat jako vhodný pro vytváření spojení mezi školami, učiteli a žáky v mnoha zemích. Je ale nutné říci, že "...blogování je způsob podporování komunity z praxe nebo spřízněnost prostorem... Samotné blogy nemusí nutně podporovat sociální zapojení" Davies and Merchant (2009).

Téma 3: Budování znalostí učitele prostřednictvím akčního výzkumu

  1. Na podporu rozvoje profesních dovedností učitele je nutné  naplánovat čas, několik dní na školení, setkání a reflexi. Doporučujeme, aby učitelé v rámci projektu věnovali čas průběžnému získávání dovedností.
  2. Je třeba vymezit jedno široké téma, které se ustavuje mezi členy každého quad blogu, na jeho tvorbě se někdy musí podílet i učitelé škol. Ustavené téma totiž může pomoci zprostředkovat delší a podrobnější vzorce reakcí mezi žáky.
  3. Důraz je třeba klást na aktivní komunikaci a blízkou spolupráci výzkumníků a učitelů, na sdílení informací ze školení pro učitele, , plánování a provádění projektů ve školách a na synchronizaci času pro výměnu názorů mezi jednotlivými státy během procesu.
  4. Do možného modelu pojetí občanské výchovy lze zahrnout kurikulum, které koresponduje s cíli projektu Creative Connections. Jako prospěšné by se mohly ukázat krátké kurzy Občanského, sociálního a politického vzdělávání (CPSE) a předmětů, jako je například politologie (tak je tomu v případě Irska).
  5. Metodika akčního výzkumu by měla být udržována jako řídící síla podporující žáky zapojené do projektu. To pak také poskytuje řádnou strukturu, na jejímž základě mohou učitelé dále rozvíjet své znalosti a kompetence při reflexi praxe v rozsáhlých tvůrčích projektech jako je Creative Connections.

Téma 4: Kulturní uvědomění a vizuální média

  1. Zaměření na občanství musí být pro učitele jasné a zvládnutelné a musí podporovat jejich kompetence v oblasti umění, aby se projekt pohyboval v kontextech umělecké tvorbyí. Doporučujeme také spolupráci se vyučujícími v oblasti občanské výchovy, kde lze sdílet poznatky a kroskurikulární vazby.
  2. Doporučujeme, aby metodiky výtvarné výchovy a designu, které využívají digitální technologie, digitální platformy a sociální média, byly nadále využívány pro vytváření vazeb mezi evropskými žáky.
  3. Národní kurikula obsahují kroskurikulární příležitosti, zatímco současné umění slouží ke zkoumání způsobů zvyšování porozumění mezi národy, jako je například vícejazyčná gramotnost se zaměřením na rozšiřování znalostí a s tím souvisejícího porozumění, nebo různé pohledy na aktivní občanství a identitu.
  4. Pracovníci ve školství v národních a místních odborech potřebují zajistit dostatečnou podporu vzdělávání pro žáky, kteří žijí v málo osídlených regionech, aby jim zajistili rovnocenné studijní příležitosti, a to zejména prostřednictvím on-line zdrojů a možností spolupracovat s dalšími školami v městských oblastech.
  5. Důraz na žákovské porozumění národním a mezinárodním sociálním a kulturním tématům a používání vizuálních medií s sebou přináší konkrétní dopady na praxi výtvarné výchovy a občanského vzdělávání. Toto by mělo být pečlivě prozkoumáno.
  6. Vztah mezi uměleckým dílem a jeho vnímáním žáky a studenty by měl umožnit reflexi a posouzení situace v rámci současné Evropy, a to jak s odkazem na krizi vedení v Bruselu, tak i na řízení modelu sociální proměny s výzvami pro státní struktury členů EU.
  7. Žáci považovali otázky designu za významné a pro ně smyslupné a chápali, že design vytváří uspořádání jak soukromého, tak veřejného života. Diskuze o designu a jeho studium je tedy vhodným vzdělávacím tématem, pokud si u něj žáci uvědomují, co ovlivňuje veřejný život společnosti, a že i oni v těchto hybných silách budou hrát svou roli jak nyní, tak v budoucnosti.

Téma 5: Diskutování o uměleckých dílech

  1. Děti by se měly zabývat uměleckými díly ve skupinách i v rámci celé třídy. Na začátku projektu mohou učitelé potřebovat podporu, aby se žáci zapojili a reagovali na umělecká díla. Na našich webových stránkách představujeme několik nápadů, jak rozvíjet diskuzi.
  2. Učitelé by měli jít příkladem, jak reagovat na umělecká díla, a měli by zdůrazňovat hlubší vhled a konstruktivní kritiku. Ukázkové plány hodin představují příklady cest k tomuto cíli.
  3. Vizuální metafory (např.: světlo, temnota a metamorfóza tvaru) mohou být způsobem, jak se oprostit od "daných" nebo stereotypních úhlů pohledu, které se týkají občanství, a tento způsob může být někdy vhodnější než verbální cesta. Práce s vizuálními prvky dává možnost otevřít diskuze, ve kterých děti nemusí na místě přehodnotit zažité verbální fráze, vyjadřující málo autentické postoje. Namísto toho mohou témata zkoumat a rozvíjet autentičtější porozumění přes vizuální média.
  4. Doporučujeme, aby v takto rozsáhlých projektech učitelé občanské a výtvarné výchovy těsně spolupracovali, a aby se ujistili, že obě tyto disciplíny jsou vedeny kvalifikovaně a jsou v rámci projektu rovnocenné.